Zpráva z konference kulturní sítě ČOJČ 2009

foto: Jedním z prvků výstavy byl medajlónek aktivních členů

Co se odehrálo a jaké výsledky můžeme očekávat v následujícím projektovém roce:

Ve dnech 5.-8.11. se v MěKS Vimperk konala Čojčlandská Konferenz 2009, iniciativa mladých lidí z Čech a Německa, kteří se scházejí za účelem poznávat vzájemně své kultury. Snaží ze bořit předsudky, které jsou mezi lidmi na obou stranách hranice, vytváří novou kulturu společnou oběma národům a to pomocí česko-německého ČOJČ (směs češtiny a Deutsch) divadla. Toto byla již jejich desátá konference, prvně konaná na české straně a to rovnou v sídelním městě jednoho z iniciátorů projektu, občanského sdružení A BASTA!.

Hlavním programem externí části konference byla především pódiová diskuze, která reflektovala téma hranice po dvaceti letech pádu Železné opony. Byli pozváni tři pódioví referenti, Mgr. Roman Hajník (gymnázium Vimperk) promluvil o životě za hranicí v letech komunistické nadvlády v České Republice, kde nebylo výjimečné, aby od sebe byly rodiny odděleny třeba i na dvacet let. Vyprávěl o revolucionářských snahách mladých studentů v osmdesátých letech, o lidských nadějích a o jejich naplnění po pádu opony.

O funkci hranice v dnešní době promluvil diplomovaný politolog Thomas Rudner (vedoucí organizace výměn žáků a studentů Tandem Regensburg). Referoval o možnostech přeshraničních vzájemných výměn a o tom, jak jsou tyto možnosti využívány. Reflektoval přeshraniční spolupráci jako takovou. Podle Rudnera je smutným momentem až tragický nezájem politiků o tom, co se zde na hranicích děje.

O vizi česko-německých vztahů v letech budoucích a o existenci hranice se rozhovořil na závěr diplomovaný pedagog Hans Dönitz (divadelně-pedagogický institut Das Ei). Nastínil výhled do budoucna, nejprve definoval, co je to taková vize do budoucnosti, jaké má vlastnosti (je jasné, že by měla být v česko-německých vztazích pozitivní) a z čeho je třeba vycházet. Hranice podle jeho názoru nezaniknou, spíše se začnou prolínat jako barvy duhy, kdy není jasné, kde končí jedna barva a začíná barva druhá. Celou diskusi moderoval Rudolf Klímek (A BASTA! o.s.)

Mezi další programy externí části konference, které jste mohli vidět, patřilo představení z fragmentů Kafkova Procesu (Kafka jako symbol pro německy píšícího autora žijícího v Praze), veřejná výstava Myšlenka nové hranice, která bude v MěKS k vidění až do konce listopadu a filmový večer, kde se promítaly krátké filmy, dokumentárně-inovátorské výsledky z rozličných česko-německých divadelních projektů. Závěrem bychom chtěli říci to, že ačkoliv máme svobodu, za kterou děkujeme současné generaci středního věku, tak zdaleka nemůžeme jásat. Ještě mnoho zbývá vyřešit, je spousta otázek a témat, o kterých se snadno mlčí, i když se nás všechny dotýkají. Pojďme vložit ten oheň změny do těchto problémů se stejnou vervou, jakou měli naši příbuzní, přátelé, spoluobčané. Je to na nás, na mladé generaci, abychom se vyjádřili a neusnuli na lechtivé vlně povrchních médií, reklamy a ploché svobody hlásané z úst nedůvěryhodných politiků.

Interní část po dlouhých diskuzích a ve snůšce rozličných návrhů a mylšenek dala možnost vzniku novým projektům. Můžeme se těšit třeba na česko-německou ČOJČ pohádku, nebo na krátký lesní projekt ve spolupráci s NP Bavorský les a NP Šumava nebo třeba na projekt "Bermudská křižovatka". Divadelní rok 2010 určitě nebude pokulhávat za ostatními předešlými. Tematicky jde do hloubky česko-německých vztahů, otevřou se stará témata, oživí se staré formy vyprávění a opět budeme mít možnost zaslechnout nové čojč písně. Držíme palce!
Vedení: Jana Macíčková, Rudolf Klímek
Copyright (c) 2007 David Procházka - Design by Tvorba webu